Třetí trimestr ve Španělsku
V třetím trimestru mě čekal další větší ultrazvuk, návštěva porodnice, předporodní kurz a monitory. Najdete zde také články o prvním a druhém trimestru.
Předporodní kurz
Na začátku třetího trimestru mě matrona (porodní asistentka) pozvala na předporodní kurzy, které se konaly každý týden. Šlo v podstatě o těhotenské cvičení, kde nám v posledních 10-20 minutách porodní asistentka vysvětlovala jednou kojení, jindy jak tlačit nebo jakými způsoby se dá tlumit bolest. Bylo to velmi zajímavé. Chodila jsem tam od 32. týdne a vždy se tam skvěle protáhla a dozvěděla se zajímavé informace. Díky tomuto kurzu jsem se i rozhodla změnit porodnici. Jako první jsem přemýšlela nad soukromou, která je v Castellonu pouze jedna – Vithas Castellón. Ale nakonec jsem se rozhodla pro státní nemocnici ve Villarealu.
Test na streptokoka
V 35. týdnu se dělá, ještě jeden větší ultrazvuk, aby se miminko finálně zkontrolovalo, že jsou všechny orgány správně vyvinuté. Ale hlavním vyšetřením je test na streptokoka. Ten se dělá v 37. týdnu. Dostala jsem takovou tyčinku, kterým jsem si vytřela pochvu a donesla do Centro de salud. Naštěstí tento test byl také negativní, tudíž jsem nemusela mít antibiotika při porodu.
Problémy se zvýšeným krevním tlakem
Už od začátku těhotenství jsem měla zvýšený krevní tlak, ale to já mívám i docela často normálně u doktora. Kvůli těmto problémum jsem si musela každý den několikrát měřit tlak a strávila jsem většinu posledního měsíce těhotenství v posteli.
Monitory
Od 37. týdne jsem začala chodit na pravidelné monitory, každý týden. Na monitory jsem chodila do Hospital de La Plana (Villareal). Vždy jsem měla určený termín, přišla jsem do speciální čekárny odevzdala těhotenskou průkazku, usadili mě do polohovacího křesla a připnuli monitor na půl hodiny. Po monitoru ještě vždy následoval ultrazvuk. Jelikož na jednom z ultrazvuku se nelíbila paní doktorce váha miminka, tak mě poslala, ještě na jeden ultrazvuk a dali mi ultimátum, do kdy bych měla porodit nebo mi porod vyvolají.
změna nemocnice
Pro každé město je určena porodnice, kde všechny těhotné spadají a mají tam rodit, pro mě to znamenalo Hospital General de Castellon. Ale jak jsem již zmiňovala výše, já se na předporodním kurzu dozvěděla, že nemocnice ve Villarealu je lepší, více vstřícná a že se to dá změnit. Tudíž jsem se rozhodla se pokusit nemocnici změnit. To se mi povedlo a já mohla rodit ve Villarealu.
návštěvy nemocnic
Ještě abych vysvětlila přesněji proč jsem se rozhodla rodit ve veřejné nemocnici ve Villarealu, tak Vám zkusím trošku popsat moje návštěvy nemocnic v dny otevřených dveří pro budoucí rodičky.
Byla jsem na návštěvě ve 2 nemocnicích – veřejná nemocnice Hospital General de Castellon de la Plana a soukromá nemocnice Vithas Hospital Castellón.
Hospital general Castellón de la plana
Hospital General Castellón mívá obvykle každý měsíc návštěvní den pro rodičky, od cca 35. týdne těhotenství. Musí se tam zavolat na speciální číslo, které mají na letáčku, který bývá v každém centro de salud v okolí a také bývá na jejich instagramu. Zavoláte a objednáte se, mě objednala matrona.
V den této prohlídky jsme se setkali v aule, kde nám odprezentovali prezentaci, kde byly možnosti jak se dá rodit v jejich nemocnici a jak zde postupují. Poté jsem se šli podívat přímo na oddělení, kde nám ukázali, kde probíhají monitory, dále pokoje přípravné, kde jste celou dobu porodu až do poslední fáze a následně porodní sál kde se tlačí. Ten přípravný porod byl extrémně malý, jestli si dobře pamatuji měl pouze záchod a prostor tak na postel a nic víc. Porodní sál měl kozu a některé podpůrné pomůcky jako míče nebo porodní židli. A jako poslední jsme se šli podívat na oddělení předčasně narozených dětí.
Jak již jsem řekla, tato nemocnice, přestože je to krajská nemocnice mě moc nezaujala, vše zde bylo velmi stísněné, není tam možnost se jít osprchovat během kontrakcí. Porodní asistentky (matrony) o tom také mluvily, že se snaží, aby se toto oddělení zvětšilo, že chtějí více možností a větší prostor pro rodičky, ale zatím se tak nestalo. Já jsem chtěla mít porod, co nejpřirozenější, a proto to na mě nezanechalo moc dobrý dojem, navíc pokoje jsou dvoulůžkové, což také pro mě jako osobu, která je cizinka a se sociální fobii nebylo nic dobrého.
Vithas hospital castellón
Tato nemocnice je nemocnice soukromá, jak již víte z jednoho z mých článků o mém těhotenství, že jsem využívala obou typů zdravotního pojištění. Ale byl zde problém, že soukromé by mi pokrylo porod až od 15. ledna, takže kdybych začala rodit před tímto datem musela bych za porod platit nebo rodit ve veřejné.
Ale teď už k této nemocnici. Na prohlídku jsem se objednala přes e-mail. Shodou okolností to byl ten stejný den jako v hospital general de castellon.
Na prohlídce jsme dostali pár letáčku, ukázali nám ten přípravný porod, který byl už velikosti normálního pokoje, měl vlastní koupelnu, dokonce měl reproduktory k přehrání relaxační hudby, porodní sály nám neukázali a nakonec nám ukázali pokoj šestinedělí, který býl jednolůžkový, měl gauč pro partnera a také měli možnost suite pokoje, který má taky takový malý obývací pokoj pro návštěvy. Ale ani tato nemocnice mě moc nezaujala.
Co mě docela šokovalo bylo to, že je to soukromá nemocnice, kde platíte extra za pobyt, sice přes pojištění, ale nejde to z veřejných peněz a museli jste si donést plno věcí pro sebe i pro dítě. Od plenek, přebalovacích podložek, dudlíků, porodních vložek až tuším po kojící košilku. Což když vidím v Česku, tak do plno nemocnic si skoro nic balit nemusíte, některé nemocnice v Česku mívají i erární oblečení pro dítě a dostanete i balíčky jako dárek pro dítě.